Dost často slýcháme od dopravních expertů chválu na řidiče – ženy. Jsou zodpovědné, jezdí pomaleji, věnují se sto procentně řízení a mají menší nehodovost. Já nevím, nejspíš mám pocit, že ta slova jim vycházejí z úst proto, aby byli korektní.
Jsem žena řidička. Možná proto, že jsem autoškolu absolvovala až krátce před čtyřicítkou, patřím mezi ty opatrnější. Při usedání za volant na mě dopadá tíha zodpovědnosti neublížit sobě ani nikomu jinému. V autoškole se mi tehdy instruktor smál, že bych nejraději dávala všem přednost, jen aby se nikomu nic nestalo. No, asi měl pravdu.

Děsí mě silniční arogance. A je jedno, jestli sedí za volantem mladý nezkušený kluk, co si připadá jako nesmrtelný závodník počítačové hry, čerstvý padesátník, který si chce dokazovat, že je ještě ve formě a reakce se mu zatím nezpomalují, mladá žena, která chce svým stejně starým spolucestujícím dokázat, že je schopnou řidičkou a že na „kroucení volantem“ nic není.
Bohužel já dobré zkušenosti se ženami za volantem moc nemám. Ne, nebudu to zobecňovat. Mladé ženy tak do pětatřiceti jsou jak neřízená střela. Starší, co navštěvovaly autoškolu později než v osmnácti, bývají opatrnější. Nebo ty, co jsou dnes na prahu šedesátky, ty se naučily řídit v době, kdy auta neměla všechny možné posilovače, senzory parkování a nebyla auta tzv. „pro blbce“.
Mockrát se mi stalo, že mě málem srazila nějaká řidička, která za sebou měla sedačku s dítětem a ještě k tomu telefonovala.Bydlím totiž kousek od školky a tyto matky, se snaží všem okolo dokázat, že jsou superženy a nepotřebují pomoc nikoho z rodiny, protože vše zvládnou samy, proto jezdí tak, aby stíhaly.

Naše ulice je slepá a vyjet se z ní dá pouze do kopce. Auta parkují z obou stran, takže vyjíždět se musí opatrně. Když je člověk v půli kopce, aby odjel, a proti němu se vyřítí zběsilá řidička – matka, začne blikat a troubit, protože má pocit, že ona je ta, co má přednost. Odmítá zajet ke straně (vejde se tam jen jedno auto). Vlastně ani nevím proč. Možná z pocitu, že jako žena má přednost. Ale když v kopci je za volantem také žena, tak ta podle ní by měla uhnout, protože, no jo, proč? Protože ona je mladší a dravější?
Mě strašně překvapuje, že se nebojí o své děti? Nemají sebemenší strach, že by díky svému stylu jízdy mohly nabourat a dítě, v tom lepším případě, zranit.
Při jízdě na silnici, kde je povolená nejvyšší rychlost 90, se řítí 130 jako na dálnici a ještě troubí na člověka, který jede podle předpisů, a gestikulují, že překáží. Ano, setkala jsem se s tím a ne jen jednou.
Poslední dobou slýcháme smutné zprávy o mrtvých mladých řidičkách. Možná je na čase, aby lidé, kteří mají zájem o absolvování autoškoly, prošli psychotesty, aby byla potvrzena jejich zralost pro zodpovědnou jízdu. Netýká se to jen žen, ale my zřejmě pořád máme v sobě něco, co nás nutí dokazovat mužům, že jsem schopné, ne – li schopnější než oni a proto naše dravost potlačila pocit zodpovědnosti a strachu, že můžeme ublížit sobě i ostatním.