Školné: motivace nebo vydírání?
Pro školné
Jaké jsou argumenty těch, kdo by vysoké školy rádi zpoplatnili? Především je tady snaha vrátit vysokým školám jejich ztracenou prestiž. Univerzit je dneska plno, a mnoho lidí na nich studuje jenom proto, že se jim nechce dělat nic jiného. Titul má plno lidí, a to často z disciplín, které nikomu nic neříkají. A naopak technické univerzity mají podstav, a tak jsou plné lidí, které zajímá pouze status studenta. Pokud bychom zavedli školné, tak si mnoho lidí dvakrát rozmyslí, jestli se jim chce do studia vrážet peníze. Kromě toho by to pro školy byl také další významný zdroj příjmů. Akademické instituce se neustále perou s nedostatkem financí, a peníze od studentů by jim umožnily být nezávislejší na penězích od státu.
Proti
Proti školnému se zdaleka nebouří jenom studenti samotní. Mnoho lidí poukazuje na situaci, která v současné době panuje v anglosaských zemích. Školné například na Oxfordu, Cambridgi nebo na amerických univerzitách se šplhá do statisíců ročně, a není vůbec neobvyklé, že lidé mají již před pětadvacátými narozeninami několikamilionové dluhy. Odpůrci školného často upozorňují, že školné se nejvíce podepíše na talentovaných, ale chudých studentech. Zatímco bohatším studentům studium zacvakají rodiče, ti chudší budou finance shánět pouze obtížně. Zastánci sice kontrují, že sociální rozdíly by se daly řešit za pomoci stipendií, ale už samo riziko, že školu finančně neutáhnou, může mnohé potenciální studenty odradit.
Na jedné straně tedy stojí motivace studentů a příjem pro školy, na druhé obava ze zadlužení mladých lidí a elitářství, kdy vysoká škola bude jen pro bohaté. Jak z toho ven? Především si uvědomit, že školné není náplast na podfinancované školství. Je to možnost škol zvýšit svou nezávislost, ne návod na přežití. Dokud si toto neuvědomíme, tak zavádění školného nemá smysl, protože ho nikdo nebude brát jako motivování studentů, ale pouze jako zoufalou snahu univerzit přežít.