Lékař není bůh
Vzájemná reciprocita
Chovejte se k druhým tak, jak chcete, aby se oni chovali k Vám.
Jedná se o jednoduchou poučku, kterou je ovšem nutné aplikovat ve všech situacích, nikoli pouze v přátelských rozhovorech nad sklenkou vína.
Reciprocita neboli vzájemnost sestává z mnoha nutností, které je třeba dodržovat. Jednou z nich v rámci oficiálního vztahu lékař – pacient je ten fakt, že s lékařem je nutné hovořit s úctou a srozumitelně. Představte si, jak by Vám asi bylo, kdyby Váš komunikační partner dával jasně najevo, že pochybuje o Vašich schopnostech či inteligenci, nebo kdyby třeba mluvil příliš rychlým (případně pomalým) tempem. Podobná situace by asi neskončila k vaší spokojenosti.
Ať již tedy Vaše zdravotní potíže trvají jakkoli dlouhou dobu, díky níž můžete skutečně poněkud pochybovat o kompetencích lékařského personálu, snažte se vždy hovořit s lékařem jasně, výstižně
a s patřičným respektem. Koneckonců on je tou osobou, která Vám s největší pravděpodobností bude schopná pomoci, či alespoň ulevit od bolesti. Navíc je pouze ve velmi málo případech skutečně moci pochybovat o jeho inteligenci, jelikož tento člověk byl schopen vystudovat jeden z nejtěžších oborů lidské praxe, jaký si lze vůbec představit.
Pozor na čtení myšlenek!
Tedy nikoli na jejich skutečný přenos, ale na naše sklony coby lidí předpokládat, že druhá osoba může vědět, co máme vlastně na mysli, aniž bychom jí své myšlenky a názory srozumitelně představili.
To, co se Vám může zdát zcela jasné, může být pro druhé těžko dekódovatelné. Nezapomínejte, že jazyk je úžasná věc, jíž se dá vyjádřit prakticky cokoli. Jen se musíte snažit a jistě budete schopni svému lékaři vysvětlit, co Vás trápí a jakým způsobem byste si představovali řešení nastalé situace.
Mějte vždy na paměti, že za své zdraví zodpovídáte zejména Vy sami, nikoli druzí!